Expedice Balkán – 3885 kilometrů přes 8 zemí

Expedice Balkán – 3885 kilometrů přes 8 zemí

Směrem na Trebinje opouštíme dočasně BaH a vjíždíme do Černé Hory. Krajinou jak z Pána prstenů se dostáváme nad největší jihoevropský fjord Kotor.

Foto: Fjord Kotor

V městečku Stoliv je kemp přímo na dvoře jednoho z místních domů. Děda s babkou co to tu vedou jsou neskutečně v pohodě a ten výhled naprosto dokonale vyvažuje ledovou sprchu a turecké záchody! 🙂

Foto: idylické stanování

Foto: První letošní koupání

Jeden den si tu necháváme na průzkum okolí a tak objíždíme fjord. Starověké město Kotor je zmenšeninou Dubrovníku a už v půlce května tam bylo mraky turistů. Stojí ale za to!

Foto: Kotor staré město

Ve Stolivu také už poněkolikáté vybalujeme naše běhací boty a vyrážíme kolem moře. V triku Alpine Pro, vedle vody s mořským vzduchem v plicích ….. . Takhle chci běhat každý den! 🙂

Foto Stoliv běh

Loučíme se s mořem a po silničce pro jedno auto šplháme na náhorní plošinu směrem Cetinje. Vraceček je snad třicet a ty výhledy …..

Foto Nad Kotorem 1

Foto nad Kotorem 2

Doporučujeme také zastavit v jakékoliv vesničce a koupit domácí pršut a sýr! Chutnají dokonale a místní ještě přihodí historku, jak to všechno vyrábí! 🙂 Podgorica je klasické rušné hlavní město a tak pádíme směr Durmitor. Hned kousek za městem začíná kaňon řeky. Je nádherný! Od městečka Mojkovac se zase táhne kaňon řeky Tara. Ten je nejhlubším kaňonem v Evropě a místy je hluboký až 1300 metrů. Dokonalé svezení v překrásné přírodě!!!

Kaňon řeky Tara

Kaňon řeky Tara

Kaňon řeky Tara

Nocujeme v horském městečku Žabljak. Protože jsme trochu zmokli a teplota je nějakých 15 stupňů, měkneme a pronajímáme si apartmán v soukromí. Je to klasický byt a za 30 Euro je to velká paráda. A ten výhled!!!

Foto Žabljak výhled

Ráno se vydáváme úzkou silničkou směrem na vesničku Trsa a přehradu Piva. Jedeme přes několik horských sedel. To nejvyšší je ve výšce 1900 metrů. Zima tu musí být hodně přísná! Cesta je ale neskutečným zážitkem! Obávám se, že tohle už v Evropě hned tak nepotkáme.

Fota: cesta přes Durmitor

Fota: cesta přes Durmitor

Fota: cesta přes Durmitor

Kolem přehrady Piva (kéž by to tak opravdu bylo), sjíždíme zpět do Bosny a Hercegoviny. Kolem Foče je to asi 150 kilometrů do Sarajeva. Sarajevo je město, které mě osobně hodně překvapilo. Je to klasická evropská metropole s mrakodrapy! Historické centrum je ale unikát! Tržnice se stovkami stánků voní kořením, vodními dýmkami a pravými sarajevskými čevápi!

Foto Sarajevo

V nejvyhlášenější sarajevské restauraci u Želja (díky Patriku, měl jsi pravdu) si dáváme klasickou porci čevápů. Željo je muslim a tak k čevápům nedostaneme pivo, ale hustý kefír a něco jako bryndzu. Prvotní nedůvěru ale vystřídal dokonalý chuťový orgasmus! Už nikdy si v Čechách nemůžu dát čevabčiči.

Foto Sarajevské čevápi

Bydlíme v úplně novém hostelu přímo u tržnice a motorku jsme nechali na hlídaném parkovišti. Je to výrazně komfortnější, než jet cca 30 kilometrů do kempu za městem. V Sarajevu jsme také zašli na českou ambasádu. Potřebovali jsme poradit, kudy se vyhnout povodním, které zrovna sever BaH a Srbsko trápí. Ochota s jakou nám všichni úředníci radili, sháněli informace, volali na dopravní informační linky byla ohromná! Všichni jsme klečeli nad mapou a řešili kudy dál! Původní plán byl jet na východ a dál po bosensko-srbských hranicích na sever. Díky radám jsme se ale vydali opačným směrem přes Travnik do městečka Jajce.

Foto vodopád Jajce

 Foto vodopád Jajce moto

I tady řeka pořádně teče a tak se až k vyhlášenému vodopádu nedostaneme, i tak je to ale nádhera. V Jajci jsme také našli kemp, který jsme označili za nejlepší na naší cestě. Cena 10 Konvertibilních marek (cca 5 eur), všude čisto a hospoda, která zavře, až když jdete spát. I tady jsme byli jen s jedním starším holandským párem, který dorazil v bydlíku. Ráno bylo krásně a tak jsme toho využili! 🙂

Foto: sušíme

V městečku Ključ jsme na náměstí rozbalili mapu a řešili kudy dál. Hledal jsem totiž silničku údolím, která byla značená jako pěkná cesta. Policajti, kteří dohlíželi na dopravu na druhé straně náměstí si to namířili rovnou k nám. Nejen že neprudili, ale velmi ochotně poradili a ještě přidali tip na vyhlášenou zdejší restauraci. Takhle si získávají policisté respekt! Cestu poradili dokonale. Údolí, říčka, skály, žádný asfalt a dřevěné mosty! Ideální pro naše enduro! 🙂

Foto: Most na vedlejší silnici

Přes Prijedor a Kozáckou Dubnicu pokračujeme do severního Chorvatska a Maďarskem až k Balatonu. Tam je koncem května úplně mrtvo! Nejen, že člověka v kempu otravujeme, navíc sehnat guláš je docela problém. Poslední noc naší cesty trávíme už na Moravě v Dolních Věstonicích. Proběhl klasický moravský večer a tak na poslední kilometry můžeme vyrazit až po poledni. I tak ale balíme za hustého deště. Cestou domů se to nezlepšilo, tak jsme to vzali nejkratší cestou.

Cíl

Jsme doma! Najeto máme 3885 kilometrů a projeli jsme osm zemí (některé sice jen kousek, ale projeli). Motorka šlapala jako správný německý stroj. Jen ta sedačka propálená lupou z PET lahve mě fat štve! Všude kam jsme přijeli jsme se setkali s až neuvěřitelnou vstřícností všech lidí. Všichni rádi poradili, pomohli, nebo jen pokecali. Například do Bosny jsem vjížděl s mírnými obavami. Dnes se tomu směju. Je to krásná země s báječnými lidmi. Do Černé hory jsme se doslova zamilovali. Skvělí lidé a ta příroda nemá konkurenci! Byla to cesta plná nádherných zážitků a moc jsme si ji užili! Jestli budete chtít nějaké tipy, klidně se ozvěte! 🙂

Poděkování:

Petrovi Mikudíkovi za azyl v Alpách.

Personálu hotelu Palas v Trogiru, že nám tam nechali na dvě noci motorku v garáži.

Všem na české ambasádě v Sarajevu, za rady a pomoc, jak projet kolem povodní.

Největší dík ale zaslouží má přítelkyně Monika! Nejen, že se mnou vyrazila, na cestě neřešila jediný problém a ještě doma slezla z motorky zmrzlá a promočená a zeptala se, kam a kdy zase vyrazíme! RESPEKT! 🙂

Vyrazíme! Už brzy …..

2 Responses

  1. Bob

    Skvěle napsáno, hezké fotky a k tomu obyčejná lidská závist, ale v tom nejlepším slova smyslu! Mrzí mne, že nemohu ze zdravotních důvodů skoro podobnou trasu jako jste jeli s mými kamarády – o tom jsme se jen lehce bavili v Holešově. Přeji Vám hodně dalších šťastných kilometrů !!! :-))
    Srdečně zdraví Bob

  2. Bob

    Jen malé upřesnění: nenapsal jsem správně větu: …. jet skoro podobnou trasu jako jste jeli Vy, já s mými kamarády…. Bob

Napsat komentář